Pilgerwege

Jižní varianta

Z Prahy přes česko-německou hranici u Všerub/Eschlkamu a dále přes Řezno, Eichstätt do Donauwörthu ke hlavní Svatojakubské cestě z Bavorského Švábska ...
Z Prahy k počátku Východobavorské Svatojakubské cesty

Praha – Karlštejn – ( Příbram ) – Rožmitál - Kasejovice - Nepomuk – Klatovy – Hraniční přechod Všeruby/ Eschlkam ( ca. 200 km, 8 – 10 dní )

A. Popis

Už při návrhu trasy nové Východobavorské Svatojakubské cesty z českých hranic přes Řezno(Regensburg) a Eichstätt do Donnawörthu bylo jasné, že její přirozené prodloužení na severovýchod směřuje ku Praze. Taktéž z historického hlediska není nejmenších pochyb o těsných a rozsáhlých vazbách mezi Prahou a Řeznem. Misie západního křesťanstva přišla do Čech právě z Řezna a k založení samostatného biskupství pražského roku 973 nedal souhlas nikdo méně významný, nežli tehdejší řezenský biskup sv. Wolfgang. Kromě toho vedla přinejmenším do 14. stol. Nejdůležitější obchodní cesta z Prahy právě přes Řezno a i samotný vzhled obou měst vykazuje řadu podobností. Karlův most přes vltavu je pro Prahu dominantou podobného významu, jako jeho asi o dvěstě let starší řezenský bratránek Kamenný most přes Dunaj.

 

Jelikož v Čechách zřejmě stále ještě není jednoduché doplňovat místní turistické značení mezinárodními značkami dálkovách turistických tras, musíme si na vyznačení svatojakubské cesty Praha – hraniční přechod Všeruby/Eschlkam ještě chvíli počkat. Nicméně aby byla tato historicky významná a turisticky zajímavá část celé trasy již nyní přístupná všem zájemcům z řad svatojakubských poutníků, vypracovali poutníci z Řezna a z Čech tento návrh, opírající se o místní turistické značení. Tímto je trasa „ Direttissima „ Praha – Řezno – Augsburg – Bodensee – Maria Einsiedeln „ alespoň provizorně kompletní.

 

B. Trasa a její značení 

Systém turistických značek v Čechách patří jistě k tomu nejlepšímu, co je možné v Evropě nalézt. Používáno je pásové značení ve čtyřech základních barvách (červená, zelená, modrá, žlutá), které je shora i zdola ohraničeno jedním bílým pruhem (= v podstatě vodorovný barevný pruh na bílém čtvercovém pozadí). Značky jsou nejčastěji namalovány nebo nastříkány na stromech a zdech a jsou velmi dobře udržovány.

 

Všeobecně uznávaná pravidla turistickáho značená jako četnost a jednoznačnost jsou pečlivě dodržována. Rozcestí a změny směru jsou značeny šipkami v přislušných barvách, na obtížnějších místech dokonce v příslušném předstihu. Značení začíná zpravidla na vlakových a autobusových zastávkách a s výjimkou největších měst (Praha, Brno) je vedeno bez přerušení i skrze obce. S odstupem cca. 5 km (zpravidla na rozcestích) jsou umístěny orientační tabulky se vzdálenostmi k nejbližšímu a ke konečnému cíli. 
Turistické značení je v Čechách evidentně stále ještě uznáváno coby veřejný statek a respektováno jak obcemi, tak vlastníky pozemků a lesníky. Případy vanadalismu a cíleného ničení jsme takřka nezaznamenali.

Skutečný průběh značených cest velmi dobře souhlasí s jejich zanesením do map, takže je celkem bez problémů možná orientace pouze na základě map a příslušného turistického značení. Jelikož jsou turistické cesty značeny v obou směrech, stačí často v případě pochybností ke správné orientaci pouhý pohled dozadu. 
Nenarazili jsme na větší problémy v komunikaci. Jakmile místní jednou poznali, že jsme cizinci, resp. Němci, pokoušeli se nám často vyjít vstříc německy ( starší ) nebo anglicky ( mladší ). 
Držení psů je v Čechách velmi rozšířeno, nicméně na dobře oplocených pozemcích a tak jsou procházející poutníci pouze zdaleka ohlašování štěkotem hlídacích psů.

C. Mapy 

1. Pro hlavní město Prahu Plán města od ADAC v měřítku 1 : 20 000. Na této mapě relativně velkého formátu jsou dobře čitelné všechny názvy ulic. Zmapovaná oblast sahá až po jihozápadní předměstí Radotín, kudy svatojakubská cesta město Prahu opouští. 

2. Trasu od okraje Prahy až po státní hranici pokrývá celkem 5 map Českého klubu turistů v měřítku 1 : 50 000, které je možné v zahraničí objednat přes některé velké knihkupce. Jedná se o mapy číslo 36, 38, 35, 64, 63 (v pořadí od východu k západu). 

D. Průběh trasy

1. den: Praha – Radotín ( ca. 15 km ) 
Pouť je možné zahájit například u kostela sv. Jakuba na Starém Městě, a vyrazit okolo Týnského chrámu přes Staroměstské náměstí a Karlovou ulicí k Vltavě. Přes historický Karlův most přejít na Malou stranu a Nerudovou ulicí kolem chrámu sv. Mikuláše nahoru na Strahov k premonstrátskému klášteru. Odtud je možné sejít do Jinonic, kde na zastávce metra již začíná turistické značení.

Cesta od Strahovského kláštera dále vede parkem na úbočí kopce směrem na jih kolem Petřínské rozhledny, hvězdárny, kaple Sv. Martina a četných sportovních zařízení. Podle plánu města lze snadno nalézt cestu dolů do údolí k zastávce Klamovka a dále do městské části Košíře. V blízkosti stanice metra Jinonice (přímé spojení s centrem města, trasa B) pak začíná turistické značení. Po žluté značce vede cesta podél skalnaté průrvy (chráněná oblast) ven z města. Po chvíli zamíří žlutá prudkým sestupem do údolí, kde se potkává s modrou, která pak vede vpravo k vesnici Holyně. Z Holyně vede cesta stále po modré do kopce do obce Slivenec a odtud opět z kopce do Velké Chuchle. Z Velké Chuchle vede konečně naše cesta Radotínskou ulicí (neznačeno) do předměstí Radotín (které je rovněž přímo dosažitelné z centra Prahy příměstskými vlaky a autobusy).

 

 

 

2. den: Radotín – Karlštejn ( ca. 16 km ) 

Centrem obce Radotín prochází červená turistická značka, vedoucí z blízké Zbraslavi (obec mezi Berounkou a Vltavou). Po této značce je pak možné dojít na výšině paralelně s řekou Berounkou až ke hradu Karštejnu (Karel IV). Tato cesta je zároveň zařazena do systému evropských dálkových turistických tras jako E 10 a v mapě je již zanesena jako Svatojakubská cesta (směr Plzeň - Norimberk).

 

3. den: Karlštejn – ( Mníšek pod Brdy ) – Dobříš ( ca. 22 km ) 

Z Karlštejna vede cesta dále po žluté značce (stále ještě také E 10) směrem na jih a u železniční stanice Zadní Třebáň přes řeku Berounku. Za obcí Halouny pokračuje cesta dále nejdříve po modré. POZOR ! : Asi 1,5 km za obcí v blízkosti jezírka v lomu a poněkud obskurní chatové osady, právě tam, kde by bylo třeba přejít opět na žlutou, je značení v okolí vrcholu kopce systematicky poničeno. Nicméně s pomocí mapy je možné další průběh trasy bez problémů dále sledovat ( přesně směrem na jih, případně z nejvyššího místa na kopci nad rybníčkem doprava). Po několika desítkách metrů se skutečn opět objeví žlutá značka. Ta pak vede dále ke křižovatce se značkou červenou ve směru Kytín ( pokud byste se vydali po této značce v opačném směru - severovýchodně, dojdete po červené po několika kilometrech k poutnímu místu Skalka v blízkosti obce Mníšek pod Brdy, ve které končí jedna z denních etap přímé varianty – viz dále ). Za obcí Kytín se konečně objeví značka modrá, která nás pak povede po velmi pěkných lesních cestách po hřebeni Brd až k cíli denní etapy – městečku Dobříš. Tudy kdysi vedla takzvaná Zlatá cesta z Prahy do Bavor. 

4. den: Dobřís – Příbram ( ca. 14 km ) 

V Dobříši pokračuje dálková trasa E 10 směrem na jihovýchod, zatímco svatojakubský poutník, věren svému cíli pokračuje směrem jihozápadním. Cesta z městečka směrem na Rosovice je neznačená a vede asi 5 km po okresních komunikacích. V Rosovicích na autobusové zastávce začíná modrá značka, vedoucí přes Holšiny do Bukové. Kousek za okrajem lesa se nachází křížovatka, ze které vede značka zelená po pohodlných lesních cestách směrem na jih až do Příbramě. Do centra města Příbram vede turistické značení přímo okolo kostela sv. Jakuba.

 

5. den: Příbram – Rožmitál ( ca. 15 km ) 
Z Příbramě je možné dále pokračovat buď po žluté značce přes Svatou horu nebo kratší cestou po silnici číslo 18 ( směrem Rožmitál ). V obci Vysoká pec se žlutá značka a silnice číslo 18 opět setkávají. Dále pokračuje cesta po modré vlevo lesem až do Rožmitálu pod Třemšínem. Rožmitál je pitoreskní malé městečko se středověkou tvrzí. 

V Rožmitále se nachází rodný dům Jakuba Jana Ryby, Mozartova současníka, tvůrce velmi ceněně a světoznámé „ České mše vánoční „.

 

6. den: Rožmitál – Kasejovice ( ca. 25 km ) 

Tato etapa vede vemi pěknou krajinou Přírodního parku Třemšín s nejvyšším bodem horou Třemšín ( 827 m ). Z Rožmitálu ( pohled na kostel ve Starém Rožmitále ) vede směrem k hoře Třemšín (se zbytky zříceniny hradu) červená značka.
Od rozcestí u kaple pod vrcholem Třemšína pokračuje cesta po modré značce, která vede nejdříve přes vrchol hory dolů na druhou stranu hřebene a pak dále po lesních cestách až do Starého Smolivce. Ze Starého Smolivce pokračuje pak táž modrá mezi rybníky až do Kasejovic ke kostelu sv. Jakuba. 

U posledního z rybníků po cestě (Újezdský rybník) je možné se vydat směrem doleva po místní komunikaci do obce Lnáře ( hotel přímo v Zámku Lnáře a další malý hotel). Další den je ovšem pak denní etapa asi o 4 km delší. Do obce Kasejovice vede červená značka.

 

Od rozcestí u kaple pod vrcholem Tremšína pokracuje cesta po modré znacce, která vede nejdríve pres vrchol hory dolu na druhou stranu hrebene a pak dále po lesních cestách až do Starého Smolivce. Ze Starého Smolivce pokracuje pak táž modrá mezi rybníky až do Kasejovic ke kostelu sv. Jakuba. 

U posledního z rybníku po ceste (Újezdský rybník) je možné se vydat smerem doleva po místní komunikaci do obce Lnáre ( hotel prímo v Zámku Lnáre a další malý hotel). Další den je ovšem pak denní etapa asi o 4 km delší. Do obce Kasejovice vede cervená znacka.

7. den: Kasejovice – Nepomuk ( ca. 15 km ) 

Cervená znacka, procházející obcí Kasejovice nás zavede až do Nepomuku, rodište sv. Jana Nepomuckého. Turisticky zajímavému mestecku dominují dva kostely: barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, zbudovaný na údajném míste svetcova rodného domu (námestí) a gotický kostel sv. Jakuba. Krome toho je již zdaleka videt poutní kostel na Zelené hore. 

8. den: Nepomuk – Klatovy ( ca. 33 km ) 

Z Nepomuku pokracuje cesta dále nejdríve po cervené po pohodlných lesních stezkách (Prírodní park Plánický hreben) smerem na jih do obce Plánice. Z Plánic pak smerem na západ po žluté, stále po pekných lesních cestách, pres Barák ( 706 m ) až do Klatov. Klatovy byly založeny na obchodní ceste do Bavor, mesto bylo za husitských válek duležitým operným bodem radikálního krídla táborského.

 

 

 

9. den: Klatovy – Kdyně ( ca. 22 km ) 

Z Klatov pokračuje cesta po červené směrem na západ. V blízkosti nádraží se nachází dvě velké křižovatky turistických značek. Odtud je možné pokračovat buď po modré nebo po zelené. Varianta po modré značce vede přes Bezděkov přímo na západ. Varianta po značce zelené vede přes Tajanov, po lesních cestách, sice náročnějším ale také mnohem hezčím terénem. Kousek před Kdyní vede pak zelená přes vrchol hřebene Koráb (773 m) – okolo chaty Klubu českých turistů (občerstvení). Komu se nezdá následující velmi příkrý sestup z Korábu do Kdyně, ten by měl zvolit raději druhou variantu po modré. 

Obcí Kdyně vedla prastará obchodní cesta do Eschlkamu a Neukirchen bei der Heiligen Blut na druhé straně hranice.

10. den: Kdyně – hraniční přechod Všeruby/ Eschlkam ( ca. 8 km ) 

Také v Kdyni se pro další pokračování nabízejí dvě varianty: 1. Přímější cesta po žluté přes Čepice ( 642 m ), která leží na evropské dálkové turistické trase E 6. 2. Pohodlnější a o něco delší cesta po zelené přes Novou ves. Odtud vede dále červená přes Ráj, kde se opět setkává se žlutou (E 6). Po vyjítí z lesa je již na druhé straně státní hranice vidět známá silueta hohen Bogen (SRN) a kousek před ní malá, ale zřetelná bílá věžička kostela sv. Jakuba v Eschlkamu. 

Dolů do Hájku a dále ke státní hranici ve Všerubech vede značená cesta okolo bohužel uzavřeního poutního kostela sv. Anny. Tady se dříve nacházela dokonce ubytovna pro poutníky. 

Na německé straně hraničního přechodu ve Všerubech nechala obec Eschlkam postavit velký kámen s nápisem „ Santiago de Compostela 2825 km „.

Tady tedy začíná oficiální » Východobavorská svatojakubská cesta


Přímá varianta:
2. den: Radotín – Zbraslav – Mnisek pod Brdy ( ca. 25 km )
 

Pokud má někdo na cestu z Prahy do Všerub méně času, může ušetřit asi 2 dny, pokud se z Radotína vydá místo na Karlštějn opačným směrem ke Zbraslavi – rovněž po červené ( 4 km ) a odtud z jižního okraje Prahy – obec Báně (Zastávka autobusu příměstské dopravy, uzlový bod Smíchovské nádraží) opět po (jiné) červené značce přímo do Mníšku pod Brdy. Cesta vede převážně lesem, bez velkých výškových rozdílů. Na jednom místě se nachází překrásná vyhlídka do údolí řeky Vltavy. Od poutní kaple na Skalce (Christoph Dientzenhofer) pak vede zelená značka dolů do Mníšku pod Brdy. Tamní pevnost sloužila kdysi ochraně již zmíněné Zlaté cesty do Bavor. 

3. den: Mníšek pod Brdy – Příbram ( ca. 35 km ) 

Na rozcestí v Mníšku pod Brdy, kde končí zelená značka, začíná modrá, která vede dále do obce Chouzava. Kousek za touto obcí narazíme na starou známou E 10, přicházející směrem z Karlštejna paralelně s modrou a s červenou značkou dále směrem na Dobříš. Tam se obě varianty ( viz také výše hlavní varianta 3.den) setkávají. 

E. Varianta pro cyklisty:

11. června 2005 byla v Plzni otevřena nová cyklotrasa Praha – Plzeň – Řezno. Tourismusverband Ostbayern e. V. , Luitpoldstr. 20, 93047 Regensburg, šíří dvojjazyčný leták: „ Cyklotrasa Praha – Plzeň – Řezno „ („ Radweg Regensburg – Pilsen – Prag „). Tato trasa velmi dobře navazuje na Východobavorskou svatojakubskou cestu, značenou v jedné z jejích variant od hraničního přechodu Folmava. 

F. Kontakty a odkazy 

Seznam dostupných možností ubytování je na požádání k dispozici u Fränk. St. Jakobusgesellschaft Würzburg e. V.. Další informace je možné získat na zastoupení Klubu českých turistů v Berlíně a v jeho centrále Praze: 

Zahraniční zastoupení CzechTourism v Berlíně
Friedrichstr. 206
10969 Berlin - Kreuzberg
http://www.czechtourism.com
E-Mail
Tel./Fax: +49 30/ 20 44 770 

Klub českých turistů, Praha
E-Mail 

Dr. Hans J. Kolbinger